MUDr. Andrea Steinerová - www.enerQi.sk
V důsledku současného životního stylu trápí lidstvo různé civilizační choroby. K nejnebezpečnějším zdravotním problémům naší doby patří překyselení organismu (acidóza). Od způsobu, jak člověk se svým tělem zachází, závisí, zda zestárne ve zdraví, nebo onemocní a předčasně umře. Každý hněv, stres, nepřiměřená strava, každé nepřirozené, čili životu nepřátelské chování odepisuje něco z konta našeho života. Zde pramení příčiny nemocí a utrpení. Existuje nespočet nemocí, ale jen jedna jediná příčina: nepřirozený způsob života, který nerespektuje jeho principy. Když člověk není zdravý a necítí se dobře, je to signál, že v jeho životě se děje něco nesprávného. Dnes se hodně mluví o umírání lesů a o kyselých deštích. Ale tytéž škodliviny, pro které nám hynou lesy, útočí i na naše zdraví. Nejprve zemře les, pak člověk. Kyselý déšť způsobuje překyselení půdy a kyselinotvorná strava zase překyselení lidského organismu. Toto nepřirozené překyselení organismu člověka vede brzy k onemocnění a k předčasnému stárnutí.
O "překyselení" už mnozí z nás slyšeli, ale tento pojem není zcela přesný. Jedná se o poruchu regulace acidobazické rovnováhy, přičemž regulace se definuje jako reakce těla na podráždění nebo poruchu, řídí ji vegetativní nervový systém, probíhá automaticky a udržuje vnitřní prostředí konstantní. Mnoho lidí ani netuší, že právě tato porucha je zodpovědná za jejich zdravotní problém. Člověk ji na začátku ani nemusí vnímat, protože lidský organismus se s ní snaží zpočátku vypořádat. Jak dlouho se mu to bude dařit, to závisí i od jeho životního stylu a individuální konstituce. Nejprve může být člověk "jen trochu unavený", bez energie. Za nějakou dobu se objeví další potíže. Protože většina léků předepisovaných na civilizační choroby "překyselení" ještě zvyšuje, dostává se člověk do bludného kruhu, ze kterého je těžké dostat se ven.
"Zvýšená kyselost organismu je základní příčinou všech dnešních degenerativních chorob. Když v těle dojde k velkému porušení acidobazické rovnováhy, začne organismus svou kyselost a toxické látky ukládat do některých tělesných tkání a kostí v mnohem vyšší míře, protože už je jednoduše nedokáže močí, potem a stolicí včas vyloučit. Zanedlouho se s vysokou pravděpodobností u člověka objevují velmi vážné, až smrtelné nemoci "- říká Dr. Robert O. Young - autor knihy "pH zázrak - Zhubněte odkyselením".
Acidóza těla je základní předpoklad vzniku rakoviny, která principiálně potřebuje překyselené prostředí. I nositel Nobelovy ceny za objevení příčiny vzniku rakoviny prof. Otto Warburg říká, že rakovina je v první řadě nemocí z překyselení. Skutečnou příčinou rakoviny je nedostatek kyslíku v buňce. I obávané metastázy se mohou vytvořit pouze tehdy, pokud je v těle kyselé prostředí; v zásaditém prostředí se usídlit nemohou.
Zvýšená kyselost poškozuje zdraví člověka tím, že tělo nadbytek kyselých látek samo ihned neutralizuje vším, co je k dispozici: především odebírá tkáním vápník. Například cévy mají velmi jemnou výstelku a nejsou vhodné pro transport kyselých roztoků. Nadbytečné kyseliny se naváží na vápník v cévní stěně a ta jednak tuhne a jednak na takové postižení reaguje "záplatou" z cholesterolu. Vápník ale i další zásadotvorné minerály tělo odebere nejen z cév, ale také z kostí, ze zubů a kloubních chrupavek. Nadměrné množství kyselých látek v těle dokáže poškodit jakýkoli orgán. Nejprve formou různých zánětlivých onemocnění, až nakonec člověka zahubí rakovina, infarkt nebo mozková mrtvice.
Který orgán bude napaden a poškozován přednostně, o tom rozhoduje nastavení naší psychiky a její vliv na funkce jednotlivých orgánů. Často dochází ke kombinaci zdánlivě vzájemně nesouvisejících symptomů, přičemž jeden symptom vzniká z překyselení, druhý z uskladněných látek: vypadávání vlasů a srdeční infarkt; mozková příhoda, osteoporóza a revma; tříselná kýla a zelený zákal; křečové žíly a celulitida. Ve všech těchto případech jde jednak o průvodní jevy odbourání zásob minerálních látek a na druhé straně o ukládání vzniklých zplodin. Tyto symptomy se bohužel diagnostikují i léčí většinou odděleně, přitom však mají stejnou základní příčinu a měly by se léčit pouze ve vzájemném propojení.
Ne vždy je klasická medicína dostatečně zaměřena na acidózu jako příčinu nemocí, ale pokládá ji za poruchu látkové přeměny (rozhodně ji tím však nebagatelizuje). V medicíně se stav kyselin v těle obvykle měří z krve - rozpětí její pH je ale nepatrné, od 7,36 do 7,44; její kyselost je absolutně nepřípustná, smrtelný by mohl být už i pokles na neutrální hodnotu 7 (ale rovněž zvýšení zásaditosti na 7,6). V procesu látkové přeměny se v organismu neustále tvoří kyseliny, jako močová, uhličitá, mléčná, octová, ba i solná (chlorovodíková), které ještě stupňují stav překyselení těla. Kyseliny se dostávají nejprve do krve. Pokud je však kapacita krve jako pufrové (t.j. acidobazicky vyvážené) zóny vyčerpaná, přebytek kyseliny se přechodně ukládá v pojivové tkáni. Zde se ukládají kyseliny, dokud je ledviny nezpracují. Dalším velkým vylučovacím orgánem jsou plíce. Pomocí těchto vylučovacích orgánů se organismus pokouší co nejrychleji zbavit přebytečných kyselin. Kyseliny obecně působí ničivě. Mohou rozežrat dokonce i kámen nebo kov. Pokud se neneutralizují zásadami a zůstanou v těle, nevyhnutelně to vede k různým nemocem.
Dostatek zásad je proto životně důležitý. Zásady mají dvojí úlohu. Zaprvé značné množství z nich potřebují pomocné zažívací orgány, játra, žlučník, slinivka na tvorbu trávicích šťáv. A zadruhé, je tu ještě důležitější úkol zásad - očištění těla od kyseliny, především od usazenin v pojivové tkáni. Pojivová tkáň je vybavena k tomu, aby sloužila jako dočasná skládka "odpadu", v žádném případě ne jako trvalá. Bohužel se dnes u mnoha lidí stává skládkou trvalou. V dlouhodobém horizontu tak dochází k různým změnám vnitřního prostředí a imunitního systému. Pokud je zásad nedostatek, je odbourávání kyselin pouze částečné a organismus dříve či později onemocní. Jelikož zásady se stále spotřebovávají, musí se tělu neustále v dostatečném množství dodávat. Děje se to převážně zásaditou stravou (nejlépe v poměru 2/3 zásad a 1/3 kyselin) a potravinovými doplňky. Pokud se v této situaci užívají léky, které brzdí tvorbu kyselin, zastaví nebo redukuje se tím v žaludku tvorba kyseliny, a tím samozřejmě i důležitá tvorba zásad. Vzniká bludný kruh. Pálení žáhy je tedy vždy voláním žaludku po chybějících zásadách, a ani ne tak po zabrzdění tvorby kyseliny. Zvýšené množství kyselin při pálení žáhy působí leptavě na citlivý jícen, který se časem tak oslabí, že na něm může vzniknout rakovina. Ani ledviny nejsou schopny vyrovnat se s přesilou kyselin, a tak přichází i v této oblasti k onemocněním.
Pojivová tkáň obepíná všechny tělní buňky jako ochranná vrstva. Celé zásobování buněk, jakož i transportování odbouraných produktů, se uskutečňuje přes pojivovou tkáň. Když je pojivová tkáň přetížená, nemůže už přijímat další dávky kyselin, a tak kyseliny často zůstávají uložené v kloubech, kde způsobují bolestivé záněty, diagnostikovány jako dna, revma nebo polyartritida. Pokud nánosy obsahující kyselinu zničí tkáň chrupavky, vede to k artróze. V překyselené tkáni se zhoršuje i tekutost krve; je to důsledek toho, že červené krvinky ztrácejí svou pružnost a již nemohou v dostatečném počtu procházet vlásečnicemi, jemnými cévami. To vede k nedostatečnému kyslíkovému zásobování orgánů až k deficitu kyslíku.
Stanovení obsahu kyseliny na základě hodnoty pH v krvi nepřináší v medicíně uspokojivé výsledky, neboť tělo si kyselinu tak pečlivě rozloží, že odchylky od normálu nejsou v hodnotách krvi prokazatelné, přičemž však tkáň může být zároveň značně překyselená. Ideální biologická acidobazická hodnota tkáně je pH 7,4 až 7,5, běžná hodnota je bohužel často kolem 5,5. To značí, že acidóza se stala u většiny lidí pravidlem. Orientačním způsobem, jak zjistit stav zakyselení organismu, je měření pH ranní moči. V důsledku očisty od kyseliny během noci bývá ranní moč nejkyselejší. Proto právě tento moč třeba kontrolovat. Při hodnotě pH pod 7 se tělo musí zbavit přebytku kyselin dodatečným přísunem zásad.
Následkem překyselení se dá snadno předejít, když člověk pozná souvislosti. Musí se od základu změnit vnitřní prostředí organismu. Jedinou účinnou pomocí je důkladná a pravidelná očista těla od kyselin. Po překyselení organismu trvajícím nejednou i desítky let už nestačí pouze přeorientovat výživu na zásadotvorné potraviny. Tělu třeba delší dobu poskytovat ještě i potravinové doplňky a jimi suplovat chybějící minerální látky. I hluboké dýchání očišťuje tělo od kyselin. Stejně tak důkladné žvýkání a dobré promíchání potravy slinami zvyšují její zásaditost. Většina kyselin vzniká z potravy, zejména z přílišného množství bílkovin. Konzumování stravy chudé na bílkoviny ve vyšším věku má zřetelný vliv na prodloužení života. Zbavit se toxinů můžeme i správným dýcháním, přiměřeným pravidelným pohybem (jóga, procházky, nordic walking, ...), přes největší orgán - pokožku (vhodná je alespoň hodinu trvající celotělová zásaditá koupel s hodnotu pH asi 8,5). Při každém očištění od překyselení třeba dbát na dostatek tekutin, aby se rozpuštěné kyseliny měli čím vyplavit.
Delší přetrvávající překyselení vede k chronickým zánětům a s ním souvisejícím neustálým bolestem. Je životně důležité tělo důkladně očistit od kyselin, což přispěje k duševní a tělesné pohodě. Znovunastolení acidobazické rovnováhy může být rozhodujícím krokem ke zdraví a vitalitě, a tím i k radosti ze života. Podrobné a velmi zajímavé informace o překyselení organismu najdete v knize "Pryč s kyselostí" (autor Kurt Tepperwein).
