Nedostatek slunečního záření a s tím spojená nízká hladina vitaminu D3 jsou průvodními znaky většiny onemocnění. Podle posledních studií 59% populace má nedostatek vitamínu D a asi 25% má extrémně nízkou úroveň vitamínu D. Mnoho výzkumů potvrdilo, že abnormální úrovně vitamínu D jsou spjaty s celým spektrem onemocnění, včetně rakoviny, osteoporózy, cukrovky, kardiovaskulárních a autoimunitních onemocnění. Existuje také jasné spojení mezi nedostatkem vitamínu D a uloženým tělesným tukem: sluneční záření podporuje ztrátu tělesného tuku, přičemž právě vitamin D je tím hormonálním mechanismem, který souvisí s úbytkem tuku.
Vitamín D hraje klíčovou roli pro zdraví, je totiž propojen s množstvím regulačních procesů v buňkách těla. Proto zvýšené riziko onemocnění nastává zejména v obdobích s omezeným slunečním svitem (podzim, zima a časné jaro). Vitamín D aktivuje imunitní systém tak, že vyzbrojí T-buňky do boje proti infekci. S vitamínem D v krevním řečišti tyto buňky začnou vyhledávat vetřelce, které zničí a vyloučí z těla. Pokud se dostanete do styku s chřipkou ve stavu nedostatku vitaminu D, váš imunitní systém je proti sezónní chřipce bezbranný. Proto nejčastěji onemocní lidé, kteří pracují stále pod střechou a žijí v chronickém nedostatku vitaminu D.
Vědci vědí už dlouho, že vitamin D je důležitý i pro absorpci vápníku. Vitamín D napomáhá vápník vstřebat, uchovat i využít: pomáhá uklidnit nervy, snížit citlivost na bolest, předchází křehnutí kostí, napomáhá hojit zlomeniny, snižuje výskyt křivice, zubního kazu, působí jako prevence rakoviny, roztroušené sklerózy, onemocnění ledvin, degenerativních onemocnění. Z nedostatku vitaminu D křehnou kosti, snadno se lámou a pacienti mívají v nich často bolesti, které mylně připisují revmatismu. Návaly horka u žen, noční pocení, křeče v nohách, dráždivost, nervozita a duševní deprese jsou mylně považovány za známky přechodu. Ve skutečnosti jsou důsledkem nedostatku vitaminu D a vápníku, jejichž potřeba je v období přechodu zvýšená.
Nejdůležitější formy vitamínu D jsou: vitamin D2 (ergokalciferol) - netvoří se v lidském organismu a má rostlinný původ, vitamín D3 (cholekalciferol) - vzniká v kůži účinkem UV záření a jeho dalším zdrojem jsou potraviny živočišného původu (zejména ryby, rybí olej a vejce). V těle je nejvíce zastoupen vitamín D3 - přes 90% z celkového množství vitaminu D. Nejlepším zdrojem vitaminu D je přímé sluneční záření. Doporučuje se strávit každý den venku minimálně 30 minut s odhalenými částmi těla (v létě i déle). Vitamin D vzniká sluněním v mastnotě na kůži, ale jen tehdy, když jsme se před opalováním ani po opalování neumývali a tím nesmyli kožní mastnotu. Při opalování vytvořený vitamín D se postupně přes kůži vstřebává do těla.
V minulosti bylo doporučené denní dávkování vitamínu D3 nižší. Optimální dávka vitamínu D3 se podle výzkumu pro dospělé pohybuje mezi 2000 až 5000 jednotek IU denně. Dávce 2000 IU odpovídá asi 50 mikrogramů vitamínu D3. Za bezpečnou dávku se považuje ještě 10000 IU denně. V případě správného užívání se užíváním doplňků stravy s vitaminem D3 nedá předávkovat: organismus prostě nadbytečné dávky vitaminu D3 do střeva nevstřebá.
Spolu s vitaminem D3 v doplňcích stravy je třeba užívat i vitamín K2. Vitamin D3 zajistí vstřebávání vápníku ze střeva do krve a úkolem vitamínu K2 je jeho nasměrování do kostí a zubů. Pokud máme někde v cévách nějaký zánět, kde by se vápník mohl zachytit a měl tendenci usazovat se, právě vitamín K2 ho nasměruje tím správným směrem - do kostí a zubů. Vitamin K2 dokáže vyplavovat tukové a vápenaté usazeniny z cév, a tak přímo působí i na snížení rizika kardiovaskulárních chorob.
Vitamíny D3 a K2 přijímáme ráno s jídlem. Jsou totiž rozpustné v tucích, lépe se zužitkují s jídlem.
